Pracovní vtipy

Chlap jde ráno do práce a staví se v pekárně.
"Máte dost chleba?že bych ho vzal až se budu vracet z práce domů".
"No jo..chleba máme tři prdele..."
Večer se chlap vrací domů a jde do pekárny pro ten chleba.
"Tak si vezmu jeden chleba".a pekař na to:"Chleba už není".Chlap je naštvanej a nadává: "Sakra vždyť jste ráno řikal,že chleba máte tři prdele!!!!"
"No jo pane...tři prdele-to je 6 půlek...to bylo hned pryč...."

Požádal jsem svého bankéře, aby mi poradil, a on mi řekl, abych si našel lepší práci.

Tři si povídají, co udělají s vánočními odměnami.
První říká: "Pracuji v Německé E-bance, z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedu na dovolenou."
Druhý povídá: "Pracuji v Daimler Chrysler, za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedu na cestu kolem světa."
Třetí povídá: "Já pracuji v Čechách a za vánoční odměny si koupím svetr."
Ostatní se ho ptají: "A co zbytek? "
"Zbytek mi na něj přidají rodiče..." !!

Při obědě v jedné restauraci si jeden z hostů všiml, že všichni číšníci mají v náprsní kapsičce polévkovou lžíci. Nedalo mu to a toho, který je obsluhoval se na tuto zvláštnost zeptal.
"Víte pane," odpověděl mu číšník, "majitel najal manažerskou firmu, aby zjistila, jak urychlit a zefektivnit naši práci. Firma po půlročním zkoumání zjistila, že nejčastěji hostovi upadne na zem polévková lžíce a pokud ji obsluhující číšník má po ruce, ušetří 10% času, který věnuje na cestu do kuchyně a zpět ke stolu hosta."
Host se s vysvětlením spokojí, ale po další době si všimne, že každému číšníkovi visí z rozporku kalhot malý provázek. Nedá mu to a opět se číšníka zeptá.
"Víte pane, jste velmi všímavý," ztiší číšník hlas, "jste v podstatě první, kdo si toho všimnul. Ona totiž ta firma dále v yzkoumala, že pokud si při příchodu do práce uvážeme na penis provázek, při návštěvě WC jej lehce za provázek vytáhneme, takže se ho nedotýkáme rukama a nemusíme si tedy mýt ruce a ušetříme 40% času, který trávíme na záchodě."
"No ale jak ho bez pomoci rukou dáte zpět do kalhot?" nedá to přece jen hostovi.
Číšník ztiší hlas ještě víc a dodá, "nevím jak ostatní, ale já si pomáhám tou lžící..."

Popeláři odvážejí kontejner. Blíží se stará Machová s odpadkovým košem a volá: "Doufám, že nejdu pozdě?"
"Ale kdepak, naskočte si!"

Šéf mrazivě k nové sekretářce: "Měla jste tu být v osm hodin!"
"A co se tu zajímavého dělo?"

Představte si veliký, obrovský mnohopodlažní supermarket v USA,ve kterém dostanete všechno.Šéf přijímá nového prodavače, s tím, že jej vezme na zkušební dobu,aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do
kanceláře. "Tak kolik jste dnes měl zákazníků?" "Jednoho, šéfe."
"Cože!?
Jednoho? Naši prodavači udělají průměrně šedesát až sedmdesát zákazníků denně!
Co jste celý den dělal!? A kolik jste vlastně utržil?"
"Tři sta osmdesát tisíc dolarů."Šéf zalapal po dechu.
"Tři sta osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?"
"No, první jsem prodal malinký háček na ryby. Pak jsem zákazníka přesvědčil, že by si mohl vzít ještě i střední a velký háček.
Pak jsem ho přesvědčil, že by si měl vzít i nějaký vlasec a k němu jsem mu prodal tři pruty - malý, střední a veliký. Dal jsem se s ním do
řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit. Povídal, že na mysu, dvacet mil na sever.Tak jsem mu prodal ještě pořádnou větrovku, nepromokavé kalhoty a
gumáky, protože tam dost fouká.
Přesvědčil jsem ho, že na pobřeží neberou, tak jsme šli vybrat motorový člun.
Pak jsem se ho zeptal, co má za auto a vylezlo z něj, že dost malé, člun by na něm nemohl odvézt.Tak jsem mu prodal ještě přívěs."
"A tohle všechno jste prodal člověku, který si přišel koupit jediný háček na ryby!?"
"Ne. On původně přišel koupit vložky pro svoji ženu. Tak jsem mu navrhnul, že když si teda o víkendu nezašuká, že by si mohl zajít alespoň na ryby."

Dva zaměstnanci se spolu baví. "Myslím, že si potřebuju odpočinout od práce," řekl muž. "Jak si myslíš,že to uděláš?" zeptala se blondýna. On,že jí to ukáže... a pověsil se za trám hlavou dolů. Přišel šéf, vidí zaměstnance visícího ze stropu a ptá se co dělá. "Jsem žárovka," odpověděl chlap. "Myslím, že potřebuješ volno," řekl šéf. Takže chlápek seskočil a odešel domů. Blondýna se zvedne a jde za ním. Šéf se ji zeptal, kam jde. Blondýna odpoví: "Taky domů - nebudu přece pracovat po tmě."

Ředitel velkého úřadu si všiml, že vedoucí jednoho z oddělení zaměstnal nového člověka. Nechal si jej tedy zavolat do své kanceláře na krátký pohovor.
Jak se jmenujete?" ptá se ředitel.
"Roman", odpovídá muž.
Ředitel se zamračí. "Tak podívejte se. Nevím, kde jste pracoval dřív, ale já zásadně nikoho neoslovuji jeho křestním jménem. Tak se totiž líhne přílišná familiárnost, která vede k oslabení autority. To znamená, že své podřízené oslovuji jen jejich příjmením - Nováku, Černý, Procházko. To je vše.
A mě ostatní oslovují jenom pane Dvořáku. Tak teď, když jsme si to ujasnili, řekněte mi ještě vaše příjmení."
Nováček povzdychne a řekne:Miláček. Roman Miláček."
Ředitel na to : "Dobře, Romane. Dále bych Vám chtěl ..."

Byl jednou jeden podnik a v něm čtyři zaměstnanci, kteří se jmenovali:
Každý, Někdo, Kdokoliv a Nikdo.
Jednoho dne bylo třeba splnit důležitý úkol a Každý si byl jist, že to Někdo
udělá. Mohl to udělat Kdokoliv, ale Nikdo to neudělal.
Někdo se rozzlobil, protože to přece byla práce pro Každého. Každý si
myslel, že by to mohl udělat Kdokoliv, ale Nikdo si neuvědomil, že to Každý
neudělá. Nakonec Každý obviňoval Někoho, že Nikdo
neudělal to, co mohl udělat Kdokoliv.